Sotva jsem dopsal jeden kritický článek o úrovni naší nastupující reprezentace po Honzovi Čelůstkovi, Přemku Švarcovi a Vendule Frintové a už musím psát další, po přečtení rozhovoru s Lenkou Kovářovou na webu ČTA.

 

 

 

 

 

 

 

Podle ní je totiž vše super, běží jak má a jsme srovnatelní se světem. Jen na poli výsledků připouští, že se vše projeví až se zpožděním, protože současné výsledky ani jinou „řeč“ neumožňují.

Nemám nic proti Lence ani nikomu jinému z vedení ČTA, ale měli by se na vše dívat bez těch růžových brýlí a podle toho se i chovat a nesnažit se mystifikovat veřejnost a rodiče závodníků, jak vše bezvadně funguje.

Je mi jasné, že tento a ani předchozí článek k mojí „popularitě“ u ČTA a ani některých závodníků vůbec neprospějí a budou mně spíše nenávidět, ale v dnešní pozici a vzhledem k věku a dalším okolnostem, už mi to tolik nevadí. Ani to, že protistrana se brání stylem politiků, tedy spousta řečí, skutek utek, ale funkce je nade vše. Sám přiznávám, že nemám a neznám dokonalý recept na to jak z této neutěšené situace vyplout ven. A dokonce se v tom ani nechci angažovat, neboť mé dosavadní zkušenosti převážily veškeré nadšení a připomínaly spíše boj s větrnými mlýny, počas mojí krátkodobé působnosti v radě ČTA. Ale chci alespoň poukázat na to, co je špatně, než se triatlonu jako takovému stranit a věnovat se jen obchodní činnosti spojené s tímto sportem. Té asi moje dost vyhraněné a často kontraverzní názory také příliš neprospívají, ale jsem pořád duchem více sportovec, než obchodník.

Hodnotit boom našeho triatlonu na základě aquatlonů, je jako posuzovat úspěšnost českých závodníků v triatlonu na základě výsledků v terénním triatlonu, nebo kvadriatlonu. Prostě není mistr světa jako mistr světa a cesta extrémů a dávno „mrtvých“ sportů už roky postrádá smysl a ve většině zemí už to pochopili.

Navýšení podpory SCM je sice fajn, ale je to jen příjem pro pár zainteresovaných trenérů a týmů, bez výraznějšího efektu pro závodníky, kteří konec této podpory a přechod do kategorie dospělých neustojí. Kolik členů SCM pokračuje v triatlonu i po přechodu do kategorie výše a jak dlouho? A na jaké úrovni?

Podpora triatlonových skupin? Není snad známo, kolik je u nás triatlonových týmů a kolik mají aktivních a registrovaných závodníků? Neměla by jít přímá podpora právě sem? Jaké skupiny, jaké rodiny, jaká podpora trenérů co si pod sebe rozepíší veškeré děti ze svého oddílu a všech příbuzných a berou na ně dotace? Zase jen jeden velký tunel na dotace, ze kterého profitují oddíly zaměřující se na mládežnické kategorie. O akci na čerpání sportovních služeb pro vítězné týmy na MČR v Příbrami v hodnotě 32tis, nebo kolik to bylo, se raději nebudu ani zmiňovat. Zase jen další „malá domů“.

A můžeme pokračovat. Dnes chvástání se startovkou 750lidí na Challenge Prague. Ještě před chvílí nejistota, zda se podnik z dotací státu vůbec uskuteční a ještě předtím snížení startovného na úroveň, aby se na závod přihlásili i domácí závodníci, protože jinak by startovka čítala jen stovku cizinců s jasnými cíli a ambicemi v rámci tohoto seriálu. Samozřejmě počty startujících jsou zcela zkreslené v rámci štafet a doprovodných závodů, jak už to tak mediálně bývá.

A když už ta média? Jak to že web ČTA jen paběrkuje za etriatlonem a dalšími a sotva dokáže držet kro k mým naprosto amatérským soukromým webem martinmatula.cz ? O eshopu ČTA se snad radši

ani nebudu zmiňovat. Při vší pokoře k tomu co dělám a čím jsem si prošel, bych se něčím takovým opravdu nechválil. A to doslova. Takže jak to bude s marketingovou strategií ČTA a zda nebude jen přebírat materiály jiných a prezentovat je za své, se opravdu nechám překvapit. Doposud to byly jen vyhozené peníze. Nás triatlonistů a daňových poplatníků.

A zaujala mně i on-line databáze trenérů. Těch, kteří vyšli ze školení ČTA a získali certifikát trenéra třetí, druhé, nebo dokonce první třídy? Nebo těch, kteří triatlonisty skutečně trénují, mají zkušenosti a o triatlonu něco vědí? Bude to samozřejmě o těch prvně jmenovaných, co prošli školením, ale o trenérské práci jako takové, mají jen čistě teoretické vědomí. A zkušenosti žádné, nebo minimální. Jsou samozřejmě i výjimky a trenéři, kteří si v rámci systému „doplnili vzdělání“, aby mohli zastat konkrétní funkci. Těch ale bude minimum.

Po ME si asi budete moci lépe vyhodnotit, nakolik byl můj příspěvek kritický, nebo pravdivý. Doufejme, že se najde alespoň nějaká vlaštovka (Vendula), která zastíní mizerné výkony těch ostatních. Já už do toho mohu jen „kecat“ a vyjádřit svůj názor. Ale triatlon jako sport mám a vždy budu mít rád a budu se snažit ho v rámci svých možností podporovat a podporovat i mladé závodníky, u kterých vidím perspektivu, ale především snahu, něčeho dosáhnout.

Na ME držím samozřejmě palce všem. Ukažte, co ve vás je a využijte režie závodu k co nejlepšímu umístění. Ne vždy vítězí ti nejlepší, často ti nejchytřejší, ale s průměrem nelze dosáhnout na podium nikdy.

M.M.